|
Lubomír Dobrý, FTVS UK v Praze Každý protahovací cvik vyžaduje celkovou relaxaci a soustředění na správnou polohu celého těla, zejména pak toho tělesného segmentu, který se má protahovat. Uvedeme několik často používaných protahovacích cviků a upozorníme na důležité detaily, které zaručují žádoucí efekty. Šedě vyznačené polohy znamenají nesprávné provedení. Obr. 1 Stoj výkročný levou, opřít hlavu o stěnu; chodidla jsou rovnoběžná a dotýkají se celou plochou podložky: přenášel tělesnou hmotnost na nohu vpředu, boky tlačit vpřed (1a); prsty obou nohou směřují přímo vpřed (1b). Obr. 2a, pokrčit nohy, aby se plosky nohou dotýkaly, rukama držet špičky chodidel; přitahovat trup k nohám (2a): předklon vychází z bederní části, hlavu se nepředklání (2b). Obr. 3 „Překážkový“ sed, jedna noha je natažená, druhá je pokrčená a uvolněná, pata se dotýká hýždě; trup je zpřímený (3a); toporný předklon vychází z bederní krajiny, záda, šíje a hlava jsou v jedné rovině, trup se přibližuje ke stehnu (3b); hlava se nepředklání. Obr. 4 Sed, jedna noha je natažená, druhá pokrčená, ploska nohy je otočená k vnitřní straně stehna; natažená noha leží celou plochou na podlaze, je uvolněná, prsty nohy směřují kolmo vzhůru (4a); předklon k natažené noze, která se nevytáčí ven, (vzniká značně nepříznivý tlak na vnitřní stranu kolena). Obr. 5 Přetrvává-li bolestivost v koleni natažené nohy, posunout plosku skrčené nohy tak, aby se dotýkala vnitřní strany stehna, uchopit nataženou nohu oběma rukama a přitahovat k ní trup. Obr. 6 Sed na paty, ruce položit na podložku vedle kolen (6a); vzpřim (6b), opřít ruce za tělem, toporný záklon (6c); nohy jsou složeny pod tělem, špičky směřují vzad (6d).
|